Author: Lenka Prunerová

Vydejte se s námi po stopách bobra! Tento největší hlodavec naší přírody se opět stává nedílnou součástí české krajiny. V letech 2014 a 2015 Občanské sdružení Ametyst ve spolupráci s LBV-Zentrum Mensch und Natur zkoumalo život bobra v česko-bavorském příhraničí.

Se žáky ze základních škol z Kdyně a Arnschwangu jsme se v loni vydali jej hledat do okolí Všerub. Děti pečlivě prozkoumaly zvolené místo a připravily pro vás napínavé putování, vybrali jednotlivá zastavení a jejich obsah. Připravené podklady jsme zpracovali do podoby netradiční naučné stezky, která vás jistě zaujme. Nechtěli jsme bobrovi jeho stavitelské záměry narušovat a tak vás po stopách bobra provede krásný tištěný průvodce s kreslenými obrázky. Ten bude k vyzvednutí na obecních úřadech, v knihovnách a informačních centrech nedalekých obcí. Zájemci si jej také mohou vytisknout z internetových stránek www.cestykrajinou.cz. Jednotlivá zastavení stezky jsou v terénu vyznačena pouze malými tabulkami s QR kódem, po jehož načtení do mobilního telefonu nebo tabletu se také můžete dostat k dalším informacím o bobrovi v českém i německém jazyce.

Přijďte na slavnostní otevření bobří naučné stezky! Dne 31. 3. 2015 se sejdeme v 10 hodin pod čapím hnízdem u Všerubského rybníka. Společně projdeme stezku, budeme hledat nové stopy bobra v okolí Všerub. Dostanete od nás tištěného průvodce, ale především si odnesete spoustu nezapomenutelných zážitků. A možná uvidíte i bobra. Seznámíte se také se vším, co se v projektu odehrálo. Žáci zpracovali bobří knihu, stopovali bobra také v okolí Arnschwangu nebo se zabývali otázkami, které přináší soužití bobra a člověka.

Zaujal vás návrat bobra do české přírody? Přemýšlíte, zda již také žije ve vašem sousedství? Dne 29. 4. 2015 pořádáme pro učitele seminář k bobrovi, kde se dozvíte základní informace k bobrovi jako druhu, vydáme se spolu hledat bobra přímo v Plzni a nabídneme vám tipy, jak toto téma zpracovat ve výuce. Nyní také připravujeme výukový program pro žáky a studenty. Bude zaměřený na pozorování a zaznamenání bobřích pobytových znamení, představení biologie a životních nároků bobra evropského a jeho vlivu na krajinu z pohledu různých zájmových skupin. Výukový program vám nabídneme od května do října letošního roku za zvýhodněnou cenu díky podpoře Ministerstva životního prostředí.

Projekt „Stopy bobra v příhraničním prostoru Čechy-Bavorsko je financován z Evropské unie, z programu Cíl 3 – přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Bavorsko 2007–2013.

Více informací Vám poskytne:

Lenka Prunerová (koordinátorka projektu)
Občanské sdružení Ametyst
E: prunerova@ametyst21.cz
M: 737 406 888

Bobr evropský je plachý živočich s převážně noční aktivitou, a tak je opravdu obtížné ho ve volné přírodě spatřit. Ve Všerubech máme jistotu, že se zde bobři opravdu vyskytují, chtěli jsme ale vědět, kolik jich lokalitu obývá a jak vypadají. V létě jsme proto využili čím dál více oblíbenou metodu sledování živočichů a na okraji lesa, poblíž nalezené bobří nory, jsme asi na měsíc umístili dvě fotopasti.

Toto zařízení je vybavené infračerveným pohybovým čidlem a vyfotí tedy obrázek vždy, když čidlo zaznamená pohyb a změnu teploty. Fotografie se uloží na SD kartu, a tak fotopast může být na jednom místě bez kontroly, dokud vydrží funkční baterie a je místo na kartě. Nejtěžší na použití fotopasti tedy je najít pro ni vhodné umístění, o čemž jsme se přesvědčili i my. Ze dvou krabiček se nám to podařilo, i přes vyzkoušení, jen u jedné. Díky druhé jsme mohli sledovat pouze stoupání hladiny vody v příkopu poté, co po deštích bobři trochu opravili hráz u nory. Voda se pak k naší úlevě zastavila několik centimetrů pod fotopastí.

První fotopast připevněná na jednom z ohlodaných stromů na okraji lesa nad strouhou nám udělala větší radost, zaznamenala několik stovek fotografií. Kromě několika bobrů jsme na nich identifikovali dalších 8 druhů živočichů, včetně kočky domácí. Kvalitní „úlovky“ si můžete prohlédnout ve fotogalerii, všimněte si, v jaké časy (a jak často) fotopast zaznamenala bobry evropské.

Bobři, kterým se v okolí Všerub velmi daří, působí problémy i v nedaleké obci Chalupy. Stavbou hrází na Chalupském potoce způsobují zaplavování pozemků v obci a ohrožují odvodnění jednoho z domů. Na podnět jeho majitele podali Lesy České republiky jako správci toku žádost na Krajský řad Plzeňského kraje o udělení výjimky k zásahu do přirozeného prostředí zvláště chráněného živočicha bobra evropského.

Krajský úřad v tomto případě udělil výjimku, která opravňuje žadatele k opakovanému odstraňování bobřích hrází na Chalupském potoce v úseku od silničního mostku v obci Chalupy proti proudu k pozemku p. č. 567 v k. ú. Chalupy. Měl by tak být zajištěn plynulý průtok vody korytem. Odstraňovat bobří hráze je však možné jen v období od srpna do března, tedy mimo citlivé období odchovu mláďat, kdy je nutná zvýšená ochrana druhu.

V listopadu loňského roku byla Krajskému úřadu Plzeňského kraje doručena žádost o povolení výjimky k odstřelu bobra na Myslívském rybníce u Všerub. Žádost podalo Klatovské rybářství, a. s., které zde hospodaří. Bobři zde opakovaně ucpávají požerák a bezpečnostní přeliv a způsobují tak vzdouvání vodní hladiny.

Bobr je chráněn podle zákona o ochraně přírody a krajiny jako silně ohrožený druh a zároveň jako evropsky významný druh. K usmrcování jedinců i k zásahům do přirozeného prostředí tohoto druhu je proto třeba udělení výjimky. Na místě bylo provedeno podrobné šetření a na jeho základě krajský úřad jako orgán ochrany přírody vydal tento týden rozhodnutí. Na Myslívském rybníce nebyl povolen odstřel, ale pouze opakované odstraňování bobřích hrází a instalace technického zařízení, které zajistí funkčnost požeráku a bezpečnostního přelivu.

Při místním šetření bylo nalezeno větší množství okusů a obsazená nora v břehu rybníka, které svědčí o trvalém osídlení (bobři se zde rozmnožují i zimují) Myslívského rybníka celou bobří rodinou. Vzhledem k převážně noční aktivitě bobrů, je jejich odstřel velmi obtížný a zároveň neúčelný. Ve většině případů se podaří odstřelit pouze mladé nezkušené jedince. V případě usmrcení jedince z rodičovského páru, by byl tento brzy nahrazen jiným jedincem z blízkého okolí, kde se bobři hojně vyskytují. Odstraňování hrází a instalaci technického zařízení tak lze považovat za dostatečně uspokojivé řešení z hlediska hospodařícího subjektu i ochrany přírody.

Jako zóna C byla vymezena rozsáhlá oblast na Jihu Čech. Důvodem je existence jihočeské rybniční soustavy, kde se nachází velké množství historických vodních děl, které nemají dostatečně opevněné hráze a jsou velmi nachylné k poškození. Cílem opatření navrhovaných v této oblasti je zamezit vzniku trvalého osídlení bobry. Vzhledem k tomu, že bobr dokáže při migraci podél vodního toku urazit až 80 km za týden, byly jako hranice zóny C stanoveny přirozené migrační bariéry tvořené rozvodími vodních toků, které protékají jihočeskými rybničními soustavami (Lužnice, Nežárka, Malše, Otava, Blanice, část toku Vltavy). Do zóny C nebylo s ohledem na jeho poslaní zařazeno území Národního parku Šumava.

Program péče se dále zabývá sledováním a náhradami škod vznikajících v souvislosti s činností bobrů. Jeho důležitou součástí je také osvěta veřejnosti a jednotlivých zájmových skupin, která by měla napomoci při řešení konfliktních situací.

Zdroje:
Uhlíková J. et al. (2014): Program péče o bobra evropského, Ochrana přírody 1/2014

Program péče o bobra evropského v České republice 2013

V pátek 6.6.2014 jsme se hned po ránu sešli opět na bobří lokalitě u Všerub, rozprostřeli jsme se na třech domluvených stanovištích – u velké hráze s rozlivem, u hráze s políčkem a u hráze s norou – proběhla poslední zkouška připraveného programu a pak už jsme v dálce zahlédli skupinu našich dnešních hostů. Jak se němečtí kolegové blížili, rostlo u nás napětí, aby se vše povedlo tak, jak jsme si naplánovali. Veškerá nervozita z nás však spadla, jakmile jsme se na stanovištích přivítali s první skupinkou dětí a jejich doprovodem a tlumočnicí. Každá skupina postupně obešla všechna tři stanoviště, podívala se na nejzajímavější stopy bobrů, které jsme zde objevili, dozvěděla se něco o jejich původu a splnila připravené úkoly. Hádalo se, který klacek je ohlodaný od bobra a který je upravený člověkem, vyplňovala se záludná křížovka, pantomimou se předváděli další živočichové (a rostliny), kteří žijí ve stejném prostředí jako bobr, dalším úkolem bylo najít noru podle souřadnic v GPS…

Poté následovala zasloužená svačina, při které si čeští a němečtí žáci zkoušeli navzájem sdělovat zážitky z programu, návštěva z Arnschwangu byla spokojená s tím, co zažila, kdyňští žáci byli překvapení, jak je takové vedení programu náročné (ale zvládli ho výborně). Své dojmy jsme si pak společně shrnuli s pomocí tlumočnic a se sušenkou na cestu jsme se vydali zpět k autobusu.

Po rozloučení s návštěvou jsme v českém kruhu společně otevřeli bobří kufřík a strávili ještě nějaký čas prohlížením jeho obsahu a fotografováním se s vycpaným bobřím mládětem, když naživo nemáme moc velkou šanci ho vidět. Rozloučili jsme se spokojení s úspěchem exkurze a těšili jsme se na naši návštěvu v Německu.

Napsala: Vlasta Benediktová

Při úvodní hodině, která se uskutečnila 15. 5. 2014 ve škole v Kdyni, proběhlo důkladné plánování. Eliška a Vlasta z Občanského sdružení Ametyst a žáci 4. ročníku připravovali exkurzi v terénu, seznamovali se s bobrem a jeho soužitím s člověkem. Exkurze proběhne 4. 6. 2014, při ní se žáci stanou badateli a vydají se po stopách bobra. Žáci se promění ve fotografy, kartografy nebo navigátory, veškeré dění pečlivě budou dokumentovat tak, aby se mohli připravit na návštěvu svých kolegů-badatelů z Arnschwangu. Půjdeme po stopách bobra dál …

Bobra, který byl původně běžnou součástí naší přírody, potkal podobný osud jako řadu jiných živočišných druhů – byl vyhuben člověkem. K jeho vymizení z naší přírody došlo během 17. a 18. století. Později byl znovu vysazen, ale už z roku 1876 pochází poslední doklad o výskytu bobra evropského na území České republiky. Podobný vývoj se odehrával i v jiných částech Evropy. Na přelomu 19. a 20. století přežívalo v celé Evropě jen 1200 jedinců v několika málo posledních útočištích. V průběhu 20. století byla ve většině evropských států zavedena přísná ochrana tohoto druhu, která umožnila jeho přežití a později i úspěšné šířění.

V druhé polovině 70. let minulého století se začal bobr znovu vracet i k nám. Poprvé se objevil v oblasti soutoku Moravy a Dyje. Jednalo se o bobry pocházející z umělých výsadeb v povodí Dunaje v Rakousku. V devadesátých letech došlo k úspěšnému vysazení bobrů na střední Moravě. Oblast Českého lesa náležející k povodí Dunaje (např. Všerubský půsmyk) byla osídlena během 90. let minulého století bobry, kteří pocházeli z výsadeb v Bavorsku. K překonání rozvodí Dunaj/Labe došlo o něco později. Další osídelní vzniklo v severních Čechách na dolním toku Labe rozšířením bobrů z původních zbytkových populací v Německu. Migrací bobrů z Polska byly osídleny Orlické hory a Slezko.

V současné době dochází k rychlému šíření bobrů téměř ve všech osídlených oblastech. Řeka Morava je téměř zcela obsazeny a bobři se šíří podél jejích přítoků. Na Labi překonali i vodní dílo Střekov, které dlouho bránilo šíření bobra proti proudu. V roce 2012 bylo potvrzeno rozmnožování bobrů za touto bariérou a lze předpokládat další rychlé šíření podél Labe až do podhůří Krkonoš. Silná populace vznikla v posledních deseti letech také v západních Čechách. Bobři z povodí Berounky se začínají objevovat v blízkosti Prahy. Je prý jen otázkou času, kdy se objeví i v pražské Stromovce. Odhaduje se, že do deseti let se bude tento hlodavec vyskytovat na celém území České republiky. Ke konci roku 2013 byla celková velikost populace v ČR odhadována na 3500 jedinců. Šíření bobra u nás i v Evropě můžeme označit za velmi rychlý proces. Z pohledu ochrany přírody se jedná o velmi úspěšný návrat původního druhu. S postupující šířením bobrů však přibývají také konflikty se zájmy člověka.

Zdroje:
Vorel A. et al.(2012): Recentní rozšíření bobra evropského (Castor fiber) v České republice v letech 2002–2012 (Rodentia: Castoridae), Lynx, n. s. (Praha), 43(1–2): 149–179.

Uhlíková J. et al. (2014): Program péče o bobra evropského, Ochrana přírody 1/2014

Program péče o bobra evropského v České republice 2013
Ohrožený bobr evropský se zabydlel i nedaleko Prahy. Na rybnících v Hostivici