LETEM NETOPÝŘÍM SVĚTEM

Vstupte do záhadného světa létajících savců!

O netopýrech

Netopýři patří mezi savce do řádu letounů. Na celém světě žije více než 1200 druhů letounů, což představuje skoro čtvrtinu všech savců. Vyvinuli se z primitivních hmyzožravců (předchůdců ježků a rejsků). Vedle ptáků jsou letouni jediní obratlovci, kteří dokáží aktivně létat.

Zařazení našich netopýrů

třída: savci
řád: letouni
podřád: netopýři
čeleď: netopýrovití – u nás 24 druhů, vrápencovití – u nás 2 druhy

Potrava

Všichni naši i evropští netopýři se živí hmyzem (noční motýli, brouci, pakomáři…), případně také dalšími bezobratlými (pavouky a sekáči). Za jednu noc mohou zkonzumovat potravu o váze až třetiny jejich vlastní hmotnosti. Od května do října může například jeden netopýr vodní sežrat asi 60 000 pakomárů.

Netopýři loví ve volném vzduchu, v lesích a na jejich okrajích, nad vodní hladinou, kolem pouličních lamp nebo sbírají hmyz z větví a listů stromů. Některé větší tropické druhy loví například myši, ryby, žáby. Jen tři druhy na světě se živí krví – svými ostrými zuby jemně naříznou kůži spícího zvířete a následně lízají krev vytékající z ranky. Do řádu letounů patří také kaloni, kteří jsou býložraví a živí se sladkými plody, někteří i nektarem z květů.

Echolokace

Netopýři jsou aktivní převážně v noci a za soumraku. V naprosté tmě se spolehlivě orientují pomocí tzv. echolokace. Tlamou vydávají krátké vysoké zvuky, které lidské ucho není schopné vnímat. Ušními boltci poté zachycují ozvěny neboli echa odražené od překážek. Z celkového času, který uplyne od vyslání do zpětného příjmu zvuku, určují vzdálenost, velikost i směr pohybu příslušného objektu. Informace získávají s přesností na setiny milimetrů. Echolokaci využívají i kytovci (velryby, delfíni, kosatky). Zařízení sonar používané v ponorkách funguje také na tomto principu.

Přizpůsobení k letu

Létací blánu tvoří dvojitá vrstva kůže natažená mezi tělem, paží, předloktím, prodlouženými záprstními kůstkami a články druhého až pátého prstu a většinou také mezi zadními končetinami a ocasem. Palec je krátký se špičatým drápem. Velká křídla jsou důvodem, proč netopýr obvykle odpočívá zavěšen hlavou dolu. Svaly a šlachy zadních končetin jsou uspořádané tak, že váha těla automaticky uzavře prsty s drápy. Netopýr tak k zavěšení nespotřebovává téměř žádnou energii. Netopýři mávají křídly podstatně rychleji než ptáci. Většinou však létají mnohem pomaleji, ale lépe svůj let ovládají. Dokáží se v letu obracet a lovit bez zpomalení.

Netopýří rok

Zimní spánek (listopad – březen)
Na zimu upadají netopýři do pravého zimního spánku – hibernace, který jim umožňuje překonat období s nedostatkem potravy. Tělesná teplota se sníží na 6 °C a srdeční tep se zpomalí na 4 až 5 úderů za minutu. Energii čerpají pouze z tukových zásob, které si vytvořili na podzim.

Pro zimní spánek vyhledávají místa se stálou teplotou, chráněná před nepřáteli. Obývají jeskyně, štoly, sklepy, dutiny stromů, skalní štěrbiny.

Jarní přelety (březen – duben)
Po přezimování netopýři opouštějí zimoviště a podnikají tzv. jarní přelety, kdy se přes různé přechodné úkryty přesouvají do letních úkrytů.
Letní kolonie (duben – srpen)
Samičky se shromažďují do letních (mateřských) kolonií. Začátkem léta se jim rodí většinou jedno mládě, které asi měsíc kojí. Mláďata se v kolonii vzájemně zahřívají, když jsou matky na lovu. Ve dvou měsících již dokáží sami létat. Letní úkryty se liší podle druhu netopýra. Může jít o půdy kostelů, zámků a hradů, jeskyně, stromové dutiny i štěrbiny ve střechách a obložení chat, chalup a stodol, větrací šachty panelových domů nebo ptačí či netopýří budky. V samičích koloniích žije v závislosti na druhu několik samic až tisíce jedinců. Samice a samci žijí obvykle odděleně.
Podzimní přelety (srpen – říjen)
V průběhu srpna se letní kolonie rozpadají. Mláďata jsou seznamována s vhodnými úkryty a lovišti. V přechodných úkrytech se potkávají samci se samicemi a páří se. Většina samiček se každoročně setkává se stejným partnerem na stejném místě. Mladí nezkušení netopýři mohou v této době hledat přechodný úkryt i v domech a bytech a překvapit jejich obyvatele. Netopýři si na podzim vytvářejí zásoby tuku na zimu a postupně se přesouvají do zimovišť.

Hmotnost, velikost a věk

Naši netopýři jsou velcí asi jako myši. Nejmenší na světě je netopýrek thajský, váží 2 g a velikostí připomíná většího čmeláka. Největší letoun je kaloň malajský – rozpětí 1,8 m, tělo s hlavou měří 40 cm. Netopýři se dožívají obvykle necelých dvaceti let. Nejvyšší zjištěný věk je 37 let.

Jak lze poznat vrápence od netopýra?

Vrápenci

  • na přední straně hlavy mají složitě tvarované blanité výrůstky
  • nedovedou lézt po pevném podkladu, buď létají nebo visí hlavou dolu
  • naše druhy se před zimním spánkem zabalí do létací blány
  • př. vrápenec malý
Netopýři

  • nemají na čele ani kolem čenichu výrůstky
  • dobře lezou po pevných podkladech, mohou odpočívat jak hlavou dolu tak i v jiné poloze nebo zalézají do hlubokých štěrbin
  • nikdy se nebalí do létacích blan
  • př. netopýr rezavý, netopýr velký, netopýr dlouhouchý, netopýr ušatý, netopýr vodní, netopýr černý…

Všechny naše druhy netopýrů jsou zákonem chráněné.

Proč jsou netopýři tak zranitelní?

(převzato a upraveno z dokumentu Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů)

  • Samice má obvykle jen jedno mládě ročně. Netopýři se proto nemohou rychle rozmnožovat a výraznější pokles početnosti populace je proto vyrovnáván po mnoho let.
  • Netopýři jsou sociální. V určitém období roku se vyskytuje mnoho jedinců pospolu na jednom místě a tudíž zničení jednoho úkrytu může postihnout velkou část populace.
  • Velkou roli v jejich životě hraje tradice. Znalost úkrytů se předává z dospělých jedinců na mláďata učením. U některých druhů může mít zničení významného tradičního úkrytu (např. letní kolonie, zimoviště) obrovské následky pro celou populaci.
  • Chladnou část roku přečkávají netopýři v zimním spánku. V této době jsou obzvlášť zranitelní, protože každé probuzení znamená velkou energetickou ztrátu. Při opakovaném rušení může netopýr předčasně spotřebovat zásoby podkožního tuku a zahynout.

Úbytek úkrytů je dnes hlavní důvod ohrožení netopýrů u nás i jinde v Evropě. Velká je i úmrtnost na frekventovaných silnicích, zvláště když kříží letový koridor netopýrů.

Zajímavé odkazy

www.ceson.org
Stránky České společnosti pro ochranu netopýrů, která se věnuje již od roku 1991 osvětové i praktické činnosti v této oblasti.

www.ceson.org/nnoc.php
Mezinárodní noc pro netopýry

www.sousednetopyr.cz
Stránky projektu, který je zaměřen na ochranu netopýra a jeho úkrytové možnosti a soužití s člověkem.

Netopýři ve tmě (26 min)
Zajímavý dokument přibližuje nejnovější poznatky o životě netopýrů.